Opatija
Opatija, elegantní turistické destinace, nejdelší tradici cestovního ruchu, ubytování Chorvatsko, Kvarner, Chorvatsko
Město (9 100 obyv.), klimatické a přímořské lázně, 13 km jihozápadně od Rijeky. Opatija je jedno z nejnavštěvovanějších a nejluxusnějších přímořských míst na východním Jadranu. Starý název, pod nímž byly lázně v Evropě pojmem, byl Abbazia.
Opatija má v důsledku své chráněné polohy velmi příznivé, mírné podnebí. Díky dostatku vodních srážek velmi hojné rostlinstvo - přímořské i subtropické (dovezené). Součástí Opatije je předměstí Volosko.
Historie
Opatija
Své jméno dostala podle benediktinského opatství (chorv. opatija), založeného zde v 15. stol.
Počátek rozvoje cestovního ruchu je tu spojen s vybudováním silnice do Rijeky (1843), kde se v té době začal stavět i úsek železnice Rijeka - Pivka jako odbočka z hlavní železniční trati Vídeň - Terst (později byla postavena i železnice do Budapešti). V té době postavil bohatý rijecký velkoobcbodník Scarpa v Opatiji přepychovou vilu Angiolinu s rozlehlým subtropickým a přímořským parkem. Vila se brzy stala oblíbeným společenským střediskem urozených hostů z celé Evropy, především však z Rakouska. Pobývalo tu i mnoho korunovaných hlav. Brzy se začaly stavět luxusní hotely, sanatoria i soukromé vily a letohrádky vysoké rakouské šlechty, včetně členů rakouského císařského dvora, zřizovaly se zahrady a parky, stavěla společenská zařízení. Opatija získala v r. 1899 status klimatických lázní a brzy se stala oblíbeným přímořským místem především pro zimní pobyty evropské společenské smetánky.
Ve vile Angiolina je nyní umístěno Chorvatské muzeum cestovního ruchu (Hrvatski muzej turizma, podrobněji v tematickém článku: Opatija a Muzeum cestovního ruchu). Kromě stálé sbírky prezentuje též příležitostné výstavy, např. o rozvoji lázeňské turistiky naebo historii cestovního ruchu (až do února 2012 probíhá Výstava První hotely na Jadranu v Opatiji).
Po připojení Istrie a Kvarneru k Itálii po první světové válce pohasla sláva Opatije, počet a společenská úroveň návštěvníků se podstatně snížily. Ani po druhé světové válce, po začlenění celého tohoto území do svazku socialistické Jugoslávie, se Opatiji příliš nedařilo. Teprve velký boom cestovního ruchu v 60. letech minulého století přinesl novou vlnu zájmu o Opatiji. Začaly se obnovovat a modernizovat staré hotely při zachování jejich exteriéru, postavilo se i několik málo nových hotelů, vesměs nejvyšších kategorií, obnovila se infrastruktura i celková tvář lázní. Podstatně sice stoupla podpora letních pobytů, avšak i nadále se kladl důraz na mimosezónní pobyty, k čemuž měla přispět moderní kongresová hala a další zařízení a služby pro kongresy, sjezdy. sympozia apod. Záměr se podařil a Opatija se stala jedním z nejfrekventovanějších kongresových míst v Chorvatsku. Ročně se zde takových akcí mnoho desítek.
K návštěvnosti Opatije přispěla velmi bohatá nabídka společenských, kulturních a zábavních akcí a podniků, a to většinou v průběhu celého roku. Některé z nich jsou uvedeny níže.
Koupání
V Opatiji jsou čtyři pěkně upravená a dobře vybavená městská koupaliště: Slatina (hlavní pláž), Lido (u parku Angiolina),Tomaševac (u hotelu Ambassador) a Škrbići (u hotelu Miramar). Jsou tvořeny převážně navezeným hrubým pískem a oblázky a betonovými plošinami. V moři jsou v poměrně nevelké vzdálenosti od břehu ochranné sítě a je zakázáno koupat se za těmito sítěmi, mimo vyhrazená koupaliště (a tudíž bez sítí), koupat se dál než 100 metrů od břehu, plavat v přístavech nebo jiných místech s lodním provozem na moři. Tyto podmínky sice platí i jinde, ale zde se vyžadují přísněji.
Vlastní pláže, byť nevelké, mají i mnohé opatijské hotely, zvláště hotely vyšších kategorií. Pláže jsou převážně betonové se schody do moře, dno je místy písčité a mírně se svažující do moře.
Město (9 100 obyv.), klimatické a přímořské lázně, 13 km jihozápadně od Rijeky. Opatija je jedno z nejnavštěvovanějších a nejluxusnějších přímořských míst na východním Jadranu. Starý název, pod nímž byly lázně v Evropě pojmem, byl Abbazia.
Opatija má v důsledku své chráněné polohy velmi příznivé, mírné podnebí. Díky dostatku vodních srážek velmi hojné rostlinstvo - přímořské i subtropické (dovezené). Součástí Opatije je předměstí Volosko.
Historie
Opatija
Své jméno dostala podle benediktinského opatství (chorv. opatija), založeného zde v 15. stol.
Počátek rozvoje cestovního ruchu je tu spojen s vybudováním silnice do Rijeky (1843), kde se v té době začal stavět i úsek železnice Rijeka - Pivka jako odbočka z hlavní železniční trati Vídeň - Terst (později byla postavena i železnice do Budapešti). V té době postavil bohatý rijecký velkoobcbodník Scarpa v Opatiji přepychovou vilu Angiolinu s rozlehlým subtropickým a přímořským parkem. Vila se brzy stala oblíbeným společenským střediskem urozených hostů z celé Evropy, především však z Rakouska. Pobývalo tu i mnoho korunovaných hlav. Brzy se začaly stavět luxusní hotely, sanatoria i soukromé vily a letohrádky vysoké rakouské šlechty, včetně členů rakouského císařského dvora, zřizovaly se zahrady a parky, stavěla společenská zařízení. Opatija získala v r. 1899 status klimatických lázní a brzy se stala oblíbeným přímořským místem především pro zimní pobyty evropské společenské smetánky.
Ve vile Angiolina je nyní umístěno Chorvatské muzeum cestovního ruchu (Hrvatski muzej turizma, podrobněji v tematickém článku: Opatija a Muzeum cestovního ruchu). Kromě stálé sbírky prezentuje též příležitostné výstavy, např. o rozvoji lázeňské turistiky naebo historii cestovního ruchu (až do února 2012 probíhá Výstava První hotely na Jadranu v Opatiji).
Po připojení Istrie a Kvarneru k Itálii po první světové válce pohasla sláva Opatije, počet a společenská úroveň návštěvníků se podstatně snížily. Ani po druhé světové válce, po začlenění celého tohoto území do svazku socialistické Jugoslávie, se Opatiji příliš nedařilo. Teprve velký boom cestovního ruchu v 60. letech minulého století přinesl novou vlnu zájmu o Opatiji. Začaly se obnovovat a modernizovat staré hotely při zachování jejich exteriéru, postavilo se i několik málo nových hotelů, vesměs nejvyšších kategorií, obnovila se infrastruktura i celková tvář lázní. Podstatně sice stoupla podpora letních pobytů, avšak i nadále se kladl důraz na mimosezónní pobyty, k čemuž měla přispět moderní kongresová hala a další zařízení a služby pro kongresy, sjezdy. sympozia apod. Záměr se podařil a Opatija se stala jedním z nejfrekventovanějších kongresových míst v Chorvatsku. Ročně se zde takových akcí mnoho desítek.
K návštěvnosti Opatije přispěla velmi bohatá nabídka společenských, kulturních a zábavních akcí a podniků, a to většinou v průběhu celého roku. Některé z nich jsou uvedeny níže.
Koupání
V Opatiji jsou čtyři pěkně upravená a dobře vybavená městská koupaliště: Slatina (hlavní pláž), Lido (u parku Angiolina),Tomaševac (u hotelu Ambassador) a Škrbići (u hotelu Miramar). Jsou tvořeny převážně navezeným hrubým pískem a oblázky a betonovými plošinami. V moři jsou v poměrně nevelké vzdálenosti od břehu ochranné sítě a je zakázáno koupat se za těmito sítěmi, mimo vyhrazená koupaliště (a tudíž bez sítí), koupat se dál než 100 metrů od břehu, plavat v přístavech nebo jiných místech s lodním provozem na moři. Tyto podmínky sice platí i jinde, ale zde se vyžadují přísněji.
Vlastní pláže, byť nevelké, mají i mnohé opatijské hotely, zvláště hotely vyšších kategorií. Pláže jsou převážně betonové se schody do moře, dno je místy písčité a mírně se svažující do moře.
